Uplynulo již 210 let od smrti Václava Matěje Krameria, slavného českého novináře, nakladatele a spisovatele. Je považován za „nezapomenutelného vzdělaného člověka milovaného českým lidem.“
Narodil se v Klatovech, později zde absolvoval jezuitské gymnázium. Poté se přemístil do Prahy, kde studoval na Karlo-Ferdinandově univerzitě práva a filozofii. Stal se knihovníkem a opisovačem starých rukopisů u rytíře Jana Františka, a to především díky Josefu Dobrovském. Od roku 1786 působil jako redaktor v Schönfeldských c.k. pražských novinách – prvních česky psaných pravidelně vycházejících novinách. Snažil se je pozvednout na evropskou úroveň. Zanedlouho však začal vydávat svoje vlastní periodikum, a to Krameriovy c.k. vlastenecké noviny. Ty si získaly velkou oblibu u čtenářů.
Roku 1790 založil proslulou Českou expedici – centrum českého obrozeneckého hnutí a společenského života vůbec. Jednalo se o první české nakladatelství v českých zemích. Kramerius v něm vydával například překlady známých děl – Ezopovy bajky a jiné.
Kramerius napsal a přeložil asi osm desítek knih. Je autorem kalendářů, cestopisů, ale i historických děl. Tvořil také pohádky a bajky. Mezi jeho díla patří například Domovní přítel, Hrabě z Rožmberka, Ouplné vypsání dějin Egypta, Mladší Robinson, Arabské pohádky či Čarodějnice Megera.
Zemřel 22. března 1808 v Praze. V jeho práci pokračoval syn Václav Rodomil Kramerius. Ten ovšem nebyl tak úspěšný jako jeho otec.
Literatura:
NOVOTNÝ, Jan. Václav Matěj Kramerius. Praha: Státní nakladatelství politické literatury, 1956.
NOVOTNÝ, Jan. Matěj Václav Kramerius: studie s ukázkami z díla. Praha: Melantrich, 1973. Odkazy pokrokových osobností naší minulosti (Melantrich).
KOČÍ, Josef. České národní obrození. Praha: Svoboda, 1978. Členská knižnice (Svoboda).
Zdravím. Na kresbě není pan Kramerius ale pan Dobrovský! Byli si sice blízcí, ale nebyli dvojčata. Lidi to akorát mate.
Máte pravdu.